Dvě poznámky

• Protilátky na ustrašenost. Výchova SRO má v sobě, ve svých principech, zakódovánu "práci" se strachem. Když se dítě učí, a postupně naučí, vyvažovat svobodu a odpovědnost, odvahu a možná rizika, posuzovat známé s neznámým, nově zažité s prožitky dřívějšími, když si rozšiřuje informační přehled a kriticky o novinkách přemýšlí, když beze strachu z reakce dospělých, protože ti mu umí naslouchat, srovnává viděné, slyšené se svým poznáním a svými prožitky, když se tak učí vytvářet si vlastní názory a zaujímat postoje, učí se zároveň vnímat své rostoucí možnosti pro zvládnutí nebezpečí, vyhodnocovat a volit si svou míru obojího. Ano, svou míru, ne tu naši, rodičovskou. Tu, na kterou si právě věří, že zvládne. Potřebuje k tomu zajistit bezpečné prostředí především od rodičů, než si ho dokáže vytvářet právě popsaným způsobem samo.
• Přebírání a cítění svobody a odpovědnosti. Výchova SRO vám při výchově dítěte pomůže získávat více svobody a odpovědnosti do sebe, abyste je mohli předávat dítěti. Obě cesty obou hodnot, ta do vás i ta do dítěte, jsou cestami zvnějšku dovnitř. Bude-li se dítě od mala rozvíjet v prostředí zvýšené svobody s přebíráním navyšované odpovědnosti, bude mít velkou šanci svobodu a odpovědnost v sobě cítit jako přirozený rámec svého jednání a s pravděpodobností hraničící s jistotou je bude vydávat opačným směrem, ze svého vnitřku ven, do svého okolí.