Koučování

Koučování je pomoc kouče koučovanému vyžádaná koučovaným, při níž ho kouč podporuje v řešení jeho problému tím, že

  • má důvěru v jeho schopnosti najít si své řešení
  • zaměřuje jeho pozornost na podstatné okolnosti
  • sledem uspořádaných otázek mu pomáhá k ujasnění všeho důležitého
  • v důsledku předchozích principů podporuje jeho odvahu uvažovat bez obvyklých brzd, rozhodovat se a brát na sebe za svá rozhodnutí odpovědnost.

A to si ty otázky nemůže dávat člověk sám?

Může, pokud je zná a umí klást. Šachy také můžete hrát sám/sama se sebou. Ale fígl je v tom, že hraní obou postav vám sebere soustředění se na problém sám, nejdete do hloubky, kde obvykle klíč k uvědomění si těch důležitých souvislostí vedoucích k řešení leží. 

Výstižným příkladem je vyznání Martiny Formanové, české spisovatelky a scenáristky, manželky M. Formana, v Ona Dnes, č. 43, 23.10.2017, s. 12: "Dřív jsem považovala za absurdní se někomu svěřovat a ještě za to platit, měla jsem pocit, že je lepší sednout si a popovídat s kamarádkou. Ale zjistila jsem, že je důležité říkat věci nahlas a povídat je někomu, kdo je nezneužije, není v problému zainteresovaný a dokáže vás odborně nasměrovat k tomu, abyste si svůj, řekněme problém, zanalyzovala."

Kouč vám neříká, co a jak máte udělat, ale pomáhá vám to najít. Nejobvyklejším způsobem koučování je koučovací rozhovor v přibližné délce 1 hodiny (délka není dogma) nebo série několika rozhovorů, pokud si to složitost řešeného problému vyžaduje. Důvěrnost rozhovoru je samozřejmostí. Jiným častým způsobem koučování je podpora přirozeného učení, v mém případě především učení se sportovně herním dovednostem. Bližší informace o podmínkách obou koučovacích možností rád sdělím případným zájemcům. Koučování můžete využít nejen pro vyřešení si výchovných, ale - jak je z jeho stručného popisu zřejmé - jakýchkoli svých zauzlených problémů. Standardní cena za standardní hodinový rozhovor je 1 000 Kč. V situacích hodných zřetele (studenti, matky samoživitelky, důchodci apod.) je cena stanovena dohodou.

Osobní příběh

V kurzu Akreditovaný profesionální kouč v pražském Koučink centru jsme trénovali koučovací rozhovory nejprve sami na sobě. Tak jsem se v prosinci 2017, před Vánocemi, dostal k Radimovi. Za problém k vyřešení jsem si zvolil, co mám dělat s poklesem své kondice, způsobený úrazem. 

Před rokem a čtvrt jsem si při fotbale natrhl lýtkový sval na noze a po asi půl roce, když už jsem si myslel, že je v pořádku, tak znovu. Fyzioterapeut mě postupně dal zase do pořádku a doporučil mi už vyklusávat. Já se odhodlával, odhodlával a odhodlával, ale pořád se ne a ne odhodlat. Nechtěl jsem připustit třetí natržení svalu, tak jsem si vždy našel nějaký důvod, proč běhání nechat ještě být. 

Radim vedl rozhovor jako by už byl zkušeným koučem. Aniž by mi něco radil, natož vytýkal nebo vysvětloval, jen mně znova a znova kladl otázky, já si odpovídal čím dál tím jasněji, až se mi rozsvítilo úplně. Vždyť mi v běhání nic nebrání, brzdím se sám a jestli opravdu chci se svou kondicí a zdravím něco udělat, tak prostě začnu. Určil jsem si, že vyběhnu 22. prosince, a tak se také stalo. Od té doby běhám pravidelně 1 - 2x týdně. Cítím se fajn. Radime, díky.